Sportovní tradice

Český bobismus

Členitý příběh českého bobu – divoká jízda od první československé dráhy až po účast českých reprezentantů na moderních zimních olympijských hrách.

Až do roku 1945 provozovali na našem území bobový sport převážně Němci, což bylo částečně podmíněno i faktem, že dráhy byly rozmístěny na území tehdejších Sudet (tj. v Aši, Mariánských Lázních, Dubí v Krušných horách, Jablonci nad Nisou). Vznik prvních bobových drah v Československu se datuje mezi lety 1905 – 1922. Zajímavostí je, že jedna z drah byla též na Slovensku v Tatranské Lomnici, kde byla vybudována již koncem 19. století. Patří tak k nejstarším bobovým drahám na světě vůbec.

Po druhé světové válce byly dány do provozu všechny uvedené dráhy. Vznikly také nové bobové oddíly v Aši, Mariánských Lázních, Teplicích, Tatranské Lomnici, Sokolově či Trnavě u Teplic. Oddíly byly tehdy ještě organizovány pod Svazem lyžařů. Vyvrcholením dynamického poválečného rozvoje bobismu v ČSR byla jistě první účast československých bobistů na závodech v zahraničí, a to u příležitosti mistrovství světa ve Sv. Mořici v roce 1947. Tohoto mistrovství se účastnili bobisté z Mariánských Lázní a Teplic na vlastní náklady.

Zimních olympijských her se naši bobisté zúčastnili poprvé ve Sv. Mořici v roce 1948, kdy Ippen s Novotným získali v soutěži dvojbobů 14. příčku, shodně jako o týden později v závodě 4bobů (Ippen-Zajíček-Šipajlo-Novotný). Obrovský zájem o bobování stál i u zrodu tradice mistrovství (tehdy přeborů) ČSR. První M ČSR uspořádali tepličtí bobisté v roce 1951 v Dubí v Krušných horách. Nebylo výjimkou, že se v 50. letech 20. století zúčastňovali M ČSR desítky posádek jak v závodě dvojbobů, tak čtyřek.

V roce 1951 byla též při lyžařské sekci utvořena komise bobů a saní z členů nových bobových a sáňkařských oddílů. K dalšímu rozvoji a zvýšení činnosti došlo po utvoření ústřední sekce bobů a saní při Státním výboru pro tělovýchovu a sport, což se událo v roce 1955. Po sjednocení tělovýchovy byli bobisté organizování u příslušných tělovýchovných jednot.

Bobový sport do roku 1989 byl považován za buržoazní sportovní odvětví pro bohaté, což se neslučovalo s ideálem socialistického sportovce. V kategorii sportu zaujímal čtvrtou skupinu, která nedostávala státní dotace. Zakazovala se veškerá publicita. Závodilo pár nadšenců, kteří bez systematické tréninkové přípravy absolvovali každoročně vždy několik závodů v zahraničí. I proto je třeba vyzdvihnout účast Jiřího Pauláta a Václava Sůvy na ZOH v Innsbrucku 1976, kde si dojeli pro 17. místo v závodě dvojek.

Velký výkonnostní skok čekal bobový sport po roce 1989, kdy se naši bobisté se zařadili na úroveň nejlepších závodníků světa. Vrcholem 90. let 20. století se staly Olympijské hry v Lillehammeru 1994, kde dvojbob Jiří Džmura – Pavel Polomský vybojoval 7. místo. Ve čtyřbobech posádka (Džmura-Puškár-Polomský-Kobián) obsadila 10. místo. Pavel Puškár a Jan Kobián si pak v roce 1998 na ZOH v Lillehammeru dojeli pro 8. příčku.

Prozatím největší úspěch českého bobismu se datuje do roku 2007, kdy česká posádka Ivo Danilevič a Roman Gomola vyhráli v Cortině d’Ampezzo titul mistrů Evropy. Další velký úspěch zažila Česká republika na MS 2008, kde opět Ivo Danilevič s brzdařem Janem Stokláskou obsadili 6. místo.

Na posledních, tedy XXI. Zimních olympijských hrách ve Vancouveru, se nám s ohledem na diametrální rozdíly v zázemí, které má naše konkurence, povedl husarský kousek a na olympiádu se kvalifikovali hned tři posádky – jedna posádka dvojbobu a dvě posádky se čtyřbobem. Naše účast tak byla (po hokejistech a biatlonu) třetí největší. Této výzvě a odpovědnosti zároveň jsme nezůstali nic dlužni ani ve startovním poli. Na nejrychlejší a nejnebezpečnější dráze na světě jsme obsadili 13. příčku ve dvojbobech (Danilevič-Stokláska) a 12. a 16. místo v závodě čtyřbobů (CZE I Danilevič-Kobián-Suchý-Stokláska, CZE II Vrba-Veselý-Bohman-Kozlovský).

ZOH ve Vancouveru znamenaly jistý mezník spočívající v téměř kompletní generační obměně reprezentace. Svou dlouhou a úspěšnou kariéru ukončili tehdy 40letí Ivo Danilevič a Jan Kobián a spolu s nimi i o pár let mladší Roman Gomola a Miloš Veselý.

Českou republiku v současnosti reprezentuje ve světovém poháru pilot Jan Vrba se svou posádkou, který již v minulosti získal taktéž řadu skvělých umístění (9. místo na ME 2011, 10. místo na ME 2012, 13. místo na MS 2012 Lake Placid – vše se čtyřbobem). V letošní sezóně se může Honza pochlubit 5násobným vítězstvím v závodech Amerického poháru či skvělým 5. místem v závodě čtyřbobů na SP v Altenbergu.

Žijeme českým bobismem

Historie sportovního bobu

Kde se vzaly boby?

Švýcarský základ moderního bobu z konce 19. století ve Svatém Mořici postupně získával na popularitě a vyvrcholil premiérou čtyřbobů v roce 1925 na zimních olympijských hrách v Chamonix.

Saně nebo chceme-li boby, byly po staletí způsobem přepravy. Jako sportovní odvětví však tento segment začal být brán až někdy v průběhu 19. století, kdy Švýcaři připojili k samotnému bobu řídící mechanismus. V roce 1897 byl založen první světový bobový klub ve Sv. Mořici ve Švýcarsku. První závodní saně byly vyrobeny ze dřeva, ale brzy byly nahrazeny ocelovými saněmi, které byly označeny jako boby.

V roce 1923 byla založena Mezinárodní federace bobového a skeletonového sportu (Federation Internationale de Bobsleit et de Tobogganing, FIBT) a následující rok se konaly první závody čtyřbobů na zimních olympijských hrách v Chamonix, Francie. Závody dvoubobu byly přidány dodatečně v roce 1932 na olympiádě v Lake Placid, U. S. A. Bobové závody se staly aktivitou pro bohaté dobrodruhy, kteří se setkávali zejména v alpských oblastech.

Seriozním sportem se boby stávají kolemroku 1950, kdy byla rozpoznána důležitost průjezdu zatáček a startů. Na řadu přichází silní a rychlí atleti z jiných sportů jako házenkáři, sprinteři, gymnasti a ostatní. V roce 1952 vešlo v platnost rozhodující pravidlo limitující celkovou váhu mužstva a bobu. V roce 1980 se k olympijským hrám, MS a ME připojila i série závodů světového poháru.

V historii bobismu dominovali vždy Švýcaři, v pozdějších dobách Američani. Východní Němci se objevili jako významná sportovní síla tohoto olympijského sportovního odvětví v polovině roku 1970. Po spojení Německa jsou sportovci této země skutečnou veličinopu, nejsilnějším státem posledních dvou desetiletí. Mimo uvedených velmocí, se tento sport rozšířil napříč celým světem a své bobové posádky mají země jako Jamajka, Japonsko, Korea, Austrálie či Nový Zéland.

Další stupeň vývoje tohoto sportu nastal v začátku 1990 s debutem ženských posádek na závodech v Evropě a Severní Americe. V říjnu 1999 přidal MOV ženské boby a mužský a ženský skeleton jako plnohodnotné sporty pro zimní olympijské hry 2002 v Salt Lake City, U.S.A.

Viz též stránky FIBT.